Český atletický svaz se v poslední době věnuje běhům mimo dráhu poněkud více než dříve. Jedním z bodů tohoto projektu bylo vyhlášení ocenění deseti nejmasovějších závodů mimo dráhu.
Nejednalo se tudíž o nějaké objektivní hodnocení kvality vybraných závodů, jediným hodnotícím kritériem byl počet startujících. Z tohoto úhlu pohledu je potěšující, že k umístění na posledním bodovaném místě bylo zapotřebí, aby se na start postavilo 1614 běžců a běžkyň.
Názory na masové závody mohou být (a také jsou) mezi běžeckou veřejností různé, ba nejrůznější. Je neoddiskutovatelné, že počty běžců u tří největších závodů v roce 2011 (14 399, 9 614 a 6 657) by ještě nedávno patřily do sportovního neskutečna.
Přesto si netroufám ztotožnit se s některými úvahami o „běžeckém boomu“ v České republice. Přes vzrůst účasti a první místo ve střední a východní Evropě máme stále co dohánět, abychom se vyrovnali zemím se srovnatelným, nebo i menším počtem obyvatel, jako jsou např. Nizozemsko, Švýcarsko nebo Norsko.
Čestné plakety Českého atletického svazu získalo všech pět závodů, pořádaných společností Prague International Marathon (Hervis ½ maraton Praha, Volkswagen maraton Praha a Mattoni GP Praha), resp. jeho dceřinou odnoží Tempo team s.r.o., která garantuje pořádání půlmaratonů v Ústí nad Labem a v Olomouci.
Třetí místo v celkové klasifikaci obsadil Nike Run Prague, který přes určité organizační nedotahy byl přímo školní ukázkou stoprocentně zvládnuté marketinkové práce: zaměření na cílovou skupinu neběžců a rekreačních běžců ve věku převážně do 25 let a jejich oslovení stylem vlastním této nastupující generaci přivedlo do Braníka 6657 startujících!
Do TOP desítky se dále probojovaly dva klasické běhy – 5. co do velkosti byla letošní 78. Velká Kunratická, kde počet 3400 běžců ve všech kategoriích je limitní, tento závod totiž musí dodržovat v duchu dohody s ochranáři a památkáři stanovený maximální počet závodníků s to dost nepochopitelně i v dětských kategoriích, ačkoliv tratě mladšího žactva a dětí do 10 let vedou v celé délce mimo chráněné území Kunratického potoka. Do desítky se dostaly také 115. Běchovice a Pardubický vinařský půlmaraton.
Moravskoslezský kraj měl v Praze rovněž své zastoupení, pamětní plaketu v hotelu Praha přebírala z rukou předsedy ČAS Libora Varhaníka a místopředsedy Oldřicha Zvolánka předsedkyně oddílu atletiky TJ Slezan Frýdek – Místek mgr. Klára Maštalířová. Hornická desítka byla letos co do účasti sedmým největším běžeckých závodem v ČR, ovšem atmosférou bych ji řadil ještě někam daleko výš. Škoda, že i frýdecko-místečtí jsou blízko hranice prostupnosti jak tratí, tak i kapacity Národního domu a počet 2050 borců je na hraně únosnosti a regulérnosti.
Uvedená čísla u všech závodů jsou včetně startujících v dětských kategoriích, případně v lidových bězích a nezávodních formách běhu. Zástupci ČAS rovněž zdůraznili, že počet startujících je jen jedním z kritérií kvality a proto se snaží vytvořit další projekty, které by hodnotily střední a malé závody.
Plakety, které připomínají zlaté, stříbrné a bronzové „visačky“ předávané každoročně sdružením organizátorů světových maratonů a silničních běhů AIMS, mohou být pro řadu pořadatelů vítanou inspirací.
Závody TOP TEN 2011 s počty účastníků:
- Volkswagen maraton Praha 14 399
- Hervis ½ maraton Praha 9 614
- Nike Run Prague 6 657
- Mattoni GP Praha 5 288
- Velká kunratická 3 400
- Olomoucký ½ maraton 3 061
- Hornická desítka 2 050
- Ústecký ½ maraton 1 735
- Pardubický vinařský ½ maraton 1 664
- Běchovice – Praha 1 614
Autor článku, Ivo Domanský, je po dlouhá léta v běžecké obci znám jako organizátor, pořadatel, rozhodčí, redaktor a dopisovatel. Je také tajemníkem Sdružení organizátorů běžeckých závodů a současně i autorem tištěné Termínovky běhů mimo dráhu.
