Řadu premiér přinesl 21. ročník Pardubické 9, jejíž kontinuitu nezdolal ani covid, resp. vládní represe, největšího českého běhu všedního dne. Běželo se (rychle!) na novém dvouokruhu s epicentrem na nádvoří pardubického zámku. A poprvé se mezi vítěze zapsali Pavel Jelen a Eva Slavíková.
Místní pávi své klidné hájemství nechtěli vzdát ani před téměř třísetčlennou armádou běžců. Hlasitě řvali na dýdžeje a v průběhu závodu pyšně natřásali pera na trati. K přímé kolizi (ani s jejich ochránci) naštěstí nedošlo, a území Pernštejnského panství jim po odpoledním propůjčení nakonec zůstalo. Což nezpochybnili ani místní hokejisté, jejichž výstavě ke 100 letům klubu patří nyní galerie, a nejváženější legenda Vladimír Martinec se opět ujal role startéra.
Inovativní a logistické důvody přesunuly zázemí závodu z centrálního Pernštýnského náměstí pod Zelenou branou o kus dál na zámek, okolo jehož zdí se dříve jen běhalo. Teď se startovalo zevnitř, první část trati (1350 m) vedla alejí kolem kurtů Pardubické juniorky, pak po šotolině u biotopu, do Tyršových sadů, branou zpět do zámku a tady hned zprudka vzhůru na jeho valy. Tam se běželo v roce 2006 mistrovství ČR v krosu. Okolo (550 m) historických děl z roku 1560, která hlídala bohatství šlechtického rodu Pernštejnů, se pak seběhlo zase dolů branou ven. Celkem pětkrát, což přineslo i trošku zácpu v tunelu, kde už se míjeli běžci oboustranně.
„Moc se mi to líbilo, já už jsem tady byla s dětmi na školním výletě,“ pochvalovala si loňská vítězka Táňa Metelková, ředitelka mateřské školy. „Zpočátku jsme měli trošku obavy, ale běželo se v pohodě, a s předbíháním běžců o kolo se musíte v takovém závodě vyrovnat a dávat si pozor,“ dodal nejrychlejší ze všech (29:06) Pavel Jelen.
Hned v prvním okruhu se odpojili na čele s náchodským týmovým parťákem Davidem Plným. „Říkal jsem mu, že nastoupím v posledním kole,“ říkal Jelen. „A já se ho stejně neudržel… Je na tom letos líp,“ uznal s úsměvem Plný, který v cíli ztratil 13 vteřin. V mistrovském půlmaratonu to tady v Pardubicích před týdnem dopadlo podobně – v českém pořadí pátý Jelen měl na desátého Plného náskok minutu. Oba byli spokojení, znají se dobře, doma v Náchodě spolu trénují na dráze, a plánují vyrazit i do světa. Třetí doběhl s odstupem 1:42 Pavel Dvořák z Aloisova.
Taky ženy se honily. Zhruba v polovině šla do čela Eva Slavíková a metr za metrem navyšovala náskok. „Mně už všechno bolí, ještě než se rozběhnu,“ smála se čtyřnásobná vítězka Metelková. „Rozběhla to rychle, věděla jsem, že na ni nemám.“ Další z historických vítězek, domácí Marta Fenclová, zůstala tentokrát zraněná jen mezi diváky. To biomedicínská inženýrka Slavíková přijela do Pardubic poprvé na výlet vlakem na doporučení kamarádky. „Bylo to moc hezký, běželo se mi dobře, i když už to je na mě docela dost dlouhý,“ komentovala povedený výkon (35:04). Třetí skončila Šárka Kulhavá, 2:09 za vítězkou.
V doprovodných závodech se radovala štafeta (3×1350 m) Gepardic, v Lidovém běhu (1350 m) pak i po účasti v předchozí štafetě nadějný Štěpán Oulehla. Nejpočetnější družstvo přivezla do Dětské stovky tradičně ZŠ Dolní Ředice. V hlavní Pardubické 9 pak činil věkový rozdíl mezi nejmladším Sebastianem Pourem a veteránem Stanislavem Doležalem (už 83) rekordních 70 let! Trofeje pro nejlepší pak byly, jak jinak, z perníku. Ale pivo Pernštejn a vyřezávanou dřevěnou medaili si zasloužil každý jen za účast.
Kompletní výsledky včetně kategorií ozbrojených složek a modré armády najdete zde: https://wowtiming.cz/zavody/devitka/
